Farmakodynamika

3. března 2016 v 19:13 |  Obecná farmakologie
Zabývá se působením léčiva na organismus.
Účinek léčiva je specifický nebo nespecifický.
Nespecifický účinek:
  • pro účinek jsou nutné vyšší koncentrace LČ
  • např. černé uhlí (carbo medicinalis), osmotická laxativa, infúzní roztoky, RTG kontrastní l., celková anestetika
Specifický účinek:
  • specifické interakce léčiv s receptory za vzniku komplexu
  • aktivací receptoru vzniká signál, který ovlivňuje efektor, který přenáší interakci mezi léčivem a receptorem
  • receptorem může být protein, makromolekula, acetylcholinesteráza...
  • ligand je léčivo, které se váže na receptor
  • afinita - schopnost léku navázat se na receptor (čím je vyšší afinita, tím menčí stačí koncentrace LČ)
  • vnitřní aktivita - schopnost léku po navázání na receptor vyvolat signál, ovlivnit efektor a buňečnou odpověd
  • agonista - aktivuje receptor podobně jako endogenní l. - může být plný (vyvolá max.možnou odpověď) nebo parciální (vyvolá menší než max.odpověď)
  • antagonista - po navázání na receptor nevyvolá žádnou odpověď - může být kompetitivní nebo nekompetitivní
LÉKOVÉ INTERAKCE:
Antagonismus - snížení farmakoterapeutického účinku.
Synergismus -

Interakce na úrovni:
  • receptorů - antagonista - vytlačují l.z receptorů (opiátu je naloxon, benzodiazepinu je flumazenil) !!! (test)
  • fyziologického systému - zvýšení tlumiého účinku sedativ, psychofarmak, antiepileptik, ATB (např. alkohol); zvýšení anticholinergního účinku; snížení účinku (glukokortikoidy snižují účinek PAD, NSA snižují účinek antihypertenziv); hyperkalemie může být způsobena při vzájemném podání kálium šetřících diuretik a KCl
  • absorpce - vliv změněného pH GIT; tetracykliny a chinolové ATB nejsou vstřebatelné při vzájemném požití mléka či džusů; některé l.mohou ovlivňovat motilitu GIT; změna střevní bakteriální flóry (sulfasalezin nepůsobí pokud nemá dostatečnou bakteriální flóru)
  • distribuce - při navázání LČ na bílkoviny (heparin může být vytlačen NSA a tím se zvyšuje volný heparin)
  • metabolismu
  • renální exkrece (digoxin může být vylučován méně při současném podávání amiodaronu)
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LČ:
  • typ A (adverse) - předvídatelné a přímo závislé na dávce (nejběžnější při vyšších dávkách)
  • typ B (bad) - na dávce nezávislé, nepředvídatelné, vyvolané genetickým mechanismem (=idiosynkrazie) nebo imunologickým mechanismem (=alergie)
  • typ C - souvisí s délkou léčby (analgetická nefropatie)
  • typ D - opožděné - po delší době latence - teratogeneze, mutageneze, kancerogeneze (např. talidomid má teratogenní účinky)
  • typ E - syndrom z vysazení = rebound fenomén (antiepileptika, nitráty, benzodiazepiny - po náhlém vysazení dochází k velkému zhoršení), abstinenční syndrom (hl. u opiátů po vysazení
Alergické reakce:
  • typ I. - zprostředkované IgE (penicilin, erytromycin, RTG kontrastní l., salicyláty...)
  • typ II. - IgG a IgM - vyvolávají anémie, trombocytopenie (sulfonamidy, heparin)
  • typ III. - tvoří se imunokomplexy - způsobují glomerulonefritidy, plicní fibrózu (amiodaron)
  • typ IV. - zpožděná reakce - způsobují kontaktní dermatitidu (penicilin, aminoglykosidy) - postižen je i ošetřující pracovník
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama